Amper ukázal nepříjemnou pravdu: Češi platí víc za elektřinu, ale spotřebují ještě víc

Zdražování mělo lidi donutit šetřit. Nestalo se to. Podle dat prezentovaných na veletrhu Amper v Brně spotřeba elektřiny v Česku loni znovu vzrostla, a to i přes to, že ceny na burze i regulované složky faktury šly nahoru už čtvrtý rok v řadě. Kdyby elektřina fungovala jako běžné zboží, poptávka by při vyšší ceně klesala. U elektřiny to očividně tak jednoduché není.

Na první pohled to vypadá jako paradox. Ve skutečnosti je to logický důsledek toho, jak se za posledních pět let změnila česká domácnost i firma. Topíme jinak, jezdíme jinak, počítáme jinak. A všechno to táhne elektřinu nahoru, bez ohledu na to, kolik stojí megawatthodina na spotu.

Čísla z Amperu: spotřeba roste, ceny taky

Veletrh Amper je tradičně místem, kde distributoři a ČEPS prezentují bilance za uplynulý rok. Letošní číslo bylo jasné – meziroční nárůst spotřeby elektřiny v české síti se pohybuje v řádu jednotek procent, přičemž největší skok táhnou domácnosti a menší průmyslové odběry, ne velké energeticky náročné provozy, jak by čekal každý, kdo sledoval zprávy o odstavování hutí a chemiček.

Zajímavé je srovnání s cenou. Regulovaná složka ceny elektřiny (distribuce, systémové služby, POZE) šla za poslední čtyři roky nahoru opakovaně. Spotové ceny na denním trhu, které sleduje OTE, mají sice volatilnější průběh s propady i nárůsty podle počasí a ceny plynu, ale dlouhodobý trend je jasně vzhůru ve srovnání s obdobím před rokem 2021. A přesto lidé nešetří tak, jak by "racionálně" měli. Spotřeba na hlavu roste, ne klesá.

Distributoři na to reagují opatrně – nikdo nechce zbytečně strašit blackoutem, ale investice do posílení sítí jsou teď na denním pořádku téměř u všech regionálních distributorů. Kapacita, kterou lidé žádají pro nové přípojky, roste rychleji, než se stíhá budovat.

Kdo za to může: tepelná čerpadla, elektromobily a datová centra

Odpověď na paradox rostoucí spotřeby při rostoucí ceně je jednoduchá – nejde o spotřebu ve stejných zařízeních jako dřív. Jde o přechod na elektřinu tam, kde dřív byl plyn nebo benzin.

Tepelná čerpadla se za poslední tři roky staly standardem u novostaveb i rekonstrukcí. Majitel rodinného domu, který přešel z plynového kotle na tepelné čerpadlo, sice ušetří na plynu, ale jeho odběr elektřiny vyskočí o tisíce kilowatthodin ročně. Když se to znásobí desetitisíci nových instalací ročně, dostáváte reálný tah na spotřebu v celostátním měřítku.

Druhý faktor jsou elektromobily. Ještě to není davová záležitost jako v Norsku, ale počet nabíjecích stanic i domácích wallboxů roste každý rok o desítky procent. Nabíjení jednoho elektromobilu doma znamená přibližně stejnou zátěž jako přidání druhé domácnosti do stejného domu.

Třetí, méně viditelný faktor jsou datová centra a AI infrastruktura. Poptávka po výpočetním výkonu kvůli AI modelům roste raketovým tempem a datová centra jsou hladová po elektřině nepřetržitě, 24 hodin denně, bez ohledu na počasí nebo cenu na burze. V zahraničí to už vidíme jako hlavní důvod, proč energetické firmy prodlužují životnost i uhelných zdrojů. V Česku je to zatím menší kapitola, ale roste rychle.

Proč cena nefunguje jako brzda

V ekonomii se tomu říká nízká cenová elasticita poptávky. Jednoduše řečeno – elektřina není luxus, který lidé škrtnou z rozpočtu, když zdraží. Je to nutnost. Dům se musí vytopit, auto musí dojet do práce, lednička musí chladit. Lidé místo omezování spotřeby hledají jiné cesty, jak náklady srazit – třeba vlastní fotovoltaiku, baterii, nebo sdílení elektřiny mezi členy rodiny či firmami.

Navíc velká část účtu není spotová cena, ale regulované poplatky – distribuce, systémové služby, podpora obnovitelných zdrojů. Tyhle složky rostou nezávisle na tom, kolik elektřiny spotřebujete, takže i domácnost, která sníží spotřebu o 20 %, nemusí na účtu vidět úměrně nižší částku. To odrazuje od úspor – proč šetřit, když efekt na faktuře je mizivý.

Regulátor, tedy ERÚ, každý rok upravuje sazby a snaží se najít rovnováhu mezi udržitelností sítě a dostupností cen pro domácnosti. Aktuální vývoj cen i regulovaných složek najdete přímo na stránkách ERÚ, kde zveřejňují cenová rozhodnutí i statistiky za jednotlivé roky.

Síť na hraně: co to znamená pro distributory

Rostoucí spotřeba bez odpovídajícího posílení sítí je recept na problémy. Distribuční soustava byla navrhována v době, kdy elektřina tekla jedním směrem – od velké elektrárny k spotřebiteli. Dnes proudí obousměrně, domácnosti s fotovoltaikou dodávají přebytky zpět do sítě, zatímco ve stejnou dobu jinde tepelná čerpadla a nabíječky aut táhnou výkon ven.

ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy musí tuhle bilanci hlídat v reálném čase. Když poptávka roste rychleji než kapacita vedení a transformátorů, řešením jsou buď drahé a pomalé investice do infrastruktury, nebo chytřejší řízení spotřeby – takzvaná flexibilita. Přesně tady vstupuje do hry koncept sdílení elektřiny a agregace flexibility, které se v Česku legislativně otevřely teprve nedávno.

Firmy jako SmartEnergyShare stavějí na téhle mezeře byznys – propojují výrobce a odběratele tak, aby přebytky z jedné střechy pokryly spotřebu sousedního bytu nebo firmy, místo aby zbytečně zatěžovaly síť. Víc o tom, jak funguje sdílení elektřiny v praxi, najdete na stránce sdílení elektřiny na platformě SmartEnergyShare.

Jak se bránit rostoucím účtům, když spotřeba jen roste

Pokud spotřeba poroste dál a regulované složky ceny také, jediná rozumná obrana je najít způsob, jak platit méně za každou spotřebovanou kilowatthodinu, ne se snažit spotřebovávat méně za každou cenu. To zní jako slovní hříčka, ale je za tím konkrétní strategie.

Domácnosti, které si pořídily fotovoltaiku, dnes čím dál častěji řeší, co dělat s přebytky přes den, když jsou doma prázdné byty a rodina je v práci. Sdílení elektřiny mezi členy rodiny na různých adresách nebo mezi sousedy v bytovém domě umožňuje využít vlastní vyrobenou elektřinu i tam, kde by jinak šla zbytečně do sítě za nízkou výkupní cenu. Podrobnosti pro domácnosti, které o tom uvažují, jsou na stránce pro domácnosti.

Firmy s vyšší spotřebou zase čím dál víc sledují spotové ceny a přesouvají výrobní procesy do hodin, kdy je elektřina levná – typicky v poledne, kdy fotovoltaika v celé síti jede na plný výkon. Aktuální průběh cen na denním trhu je veřejně dostupný na stránce spotová cena elektřiny na denním trhu, stejně jako přímo u OTE.

Bateriová úložiště pak řeší to, co spotové ceny samy o sobě nevyřeší – časový posun mezi výrobou a spotřebou. Než ale někdo sáhne po baterii za 200 000 korun, stojí za to spočítat, jestli by mu sdílení s rodinou nebo sousedy nevyšlo výrazně levněji a rychleji. Kombinace chytrého monitoringu spotřeby a sdílení bývá první krok, který se vyplatí – přehled o tom, kde v domácnosti nebo firmě elektřina reálně mizí, nabízí i IoT monitoring.

Kontroverzní predikce: spotřeba poroste rychleji než ochota lidí platit

Tady si dovolím nepopulární tvrzení – spotřeba elektřiny v Česku poroste v příštích pěti letech rychleji, než porostou platy. Tepelná čerpadla, elektromobily a AI datová centra jsou trendy, které se nezastaví, ať cena elektřiny udělá cokoliv. Regulační složky faktury navíc půjdou nahoru dál, protože síť potřebuje investice, které někdo musí zaplatit.

To znamená jedno – domácnosti a firmy, které dnes nic neřeší a čekají, že "to nějak dopadne", zaplatí za elektřinu za pět let citelně víc než ti, kteří si dnes zařídí fotovoltaiku, sdílení nebo aspoň monitoring spotřeby. Kdo chce vědět, jak sdílení elektřiny funguje krok za krokem, najde přehled na stránce jak to funguje na platformě SmartEnergyShare, případně se rovnou zaregistrovat a začít počítat vlastní úspory.

Víc technických detailů k chytrým sítím a AI v energetice najdete i na SmartEnergyShare.info, praktické kalkulace úspor pak rozebírá ShareElectric.cz.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Aktuální ceny hlavních energetických komodit Vice o horko a