Evropský průmysl platí za elektřinu násobně víc než americká a čínská konkurence

Stejný výrobek, podobný stroj, úplně jiný účet za proud. Energeticky náročný průmysl v Evropské unii platil v roce 2025 za elektřinu v průměru přes dvojnásobek americké úrovně. Proti Číně byly ceny téměř o polovinu vyšší. Takové srovnání přináší Mezinárodní energetická agentura ve zprávě o elektřině pro rok 2026.

Českým podnikům navíc přibývají domácí starosti. Vltavským elektrárnám chybí voda. Stát připravuje další rozšíření zaměstnavatelského hlášení. A mezi tím stojí podnikatel, který má investovat, digitalizovat a ještě zlevnit výrobu. Dotace mu mohou pomoci. Ovšem jen tehdy, když financují zařízení, které skutečně potřebuje.

Za stejný proud přes dvojnásobek. Kolik tím vaše firma ztrácí?

Tvrzení, že Evropa platí „násobně více než Amerika a Čína“, potřebuje zpřesnit. Proti Spojeným státům jde podle uvedeného srovnání skutečně o více než dvojnásobek. Proti Číně přibližně o jedenapůlnásobek. Rozdíl je zásadní. Padesát procent navíc bolí, ale není to trojnásobná cena.

Také nejde o univerzální ceník pro každou evropskou továrnu. Srovnání se týká energeticky náročných odvětví. Konkrétní podnik může mít dlouhodobý kontrakt, vlastní výrobu nebo jiný způsob nákupu. Průměr proto ukazuje konkurenční nevýhodu regionu, nikoli přesnou přirážku na české faktuře.

Rozměr problému nejlépe ukáže jednoduchý model. Představme si závod se spotřebou 20 000 MWh ročně. Pokud zaplatí za každou megawatthodinu o 50 eur více než zahraniční soupeř, roční rozdíl činí milion eur. Při modelovém kurzu 25 korun za euro je to 25 milionů korun. Nejde o naměřený rozdíl konkrétních firem, ale o ilustraci jeho dopadu.

Taková částka už rozhoduje o modernizaci linky nebo umístění nové výroby. Podnik ji může promítnout do ceny, snížit marži, případně hledat úspory. Každá možnost má hranice. Zákazník obvykle nepřiplatí jen proto, že dodavatel sídlí na správné straně Atlantiku.

Burza není faktura. A levné poledne nezachrání celý rok

V první polovině roku 2025 dosahovala průměrná velkoobchodní cena elektřiny v EU přibližně 90 dolarů za MWh. Ve Spojených státech to bylo kolem 48 dolarů. IEA zároveň spojovala evropské zdražování s dražším plynem a slabší výrobou větrných a vodních elektráren. Jde o údaje za konkrétní pololetí, nikoli o dnešní nabídku dodavatele. Zdroj: IEA.

Firma ale neplatí pouze burzovní cenu. Na výsledném účtu se podílí obchodní složka, regulované platby a daně. Strukturu vysvětluje Energetický regulační úřad. Při porovnávání nabídek proto musí souhlasit období, napěťová hladina i rozsah zahrnutých položek. Jinak vedle sebe postavíme dvě čísla, která vypadají srovnatelně pouze graficky.

Stejnou past představují zprávy o záporných cenách. Továrna s pevně sjednanou cenou nemusí z levného poledne získat nic. Odběratel s dynamickým produktem může využít levné intervaly, zároveň však přebírá riziko drahých. Rozhoduje smlouva a skutečný průběh spotřeby.

První úsporné opatření tedy nemusí být stavební. Může jím být rozbor nákupní strategie. Kolik spotřeby má podnik zajištěno? Kdy končí smlouva? Jak dodavatel oceňuje odchylku od očekávaného odběru? Bez těchto odpovědí lze koupit výhodnou technologii a její přínos ztratit v nevhodném kontraktu.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Vltavě chybí voda. Propad o 60 procent má přesnou adresu

Zpráva z 9. října 2026 popisuje výrobu elektráren na Vltavě na úrovni 40 až 50 procent dlouhodobého průměru. Odtud pochází údaj o poklesu až o 60 procent. Nejde o propad celé české výroby elektřiny. Týká se konkrétní skupiny vodních zdrojů a porovnání s jejich obvyklou výrobou.

Mluvčí ČEZ Martin Schreier uvedl, že elektrárny zůstávají v provozu, ale jejich produkci omezuje dostupná voda. Orlík měl k dispozici přítok přibližně 15 metrů krychlových za sekundu. Omezené dodávky ČEZ nahrazoval jinými zdroji, především přečerpávací elektrárnou Dalešice. Podrobnosti přinesla ČTK prostřednictvím Seznam Zpráv.

Pro průmysl z toho plyne širší poučení. Nestačí sledovat roční množství vyrobené elektřiny. Záleží také na její dostupnosti v okamžiku odběrové špičky. Omezení pružného zdroje může být nepříjemné právě tehdy, když je potřeba rychle zvýšit dodávku.

Z této jedné zprávy ovšem nelze vypočítat zdražení české megawatthodiny. Do ceny současně vstupují spotřeba, zahraniční obchod i dostupnost ostatních elektráren. Pro firemní plánování je rozumnější prověřit několik scénářů cen než postavit rozpočet na představě, že počasí bude každý rok poslušně kopírovat dlouhodobý průměr.

Dotace má zkrátit návratnost. Nemá zachraňovat špatný projekt

Konkrétní příklad podpory nabízí výzva RES+ č. 1/2025 pro fotovoltaické elektrárny do 5 MWp s vlastní spotřebou. Její alokace dosáhla 3,352 miliardy korun a podporovala také bateriovou akumulaci. Příjem žádostí byl podle zveřejněného harmonogramu stanoven od 1. července 2025 do 30. ledna 2026. Jde tedy o již ukončený termín, nikoli o aktuální pozvánku k podání žádosti. Zdroj: SFŽP ČR.

Před výběrem další výzvy by podnik měl mít hotový vlastní propočet. Kolik elektřiny spotřebuje přímo? Kolik přebytků prodá? Co udělají odstávky, celozávodní dovolená nebo slabší zakázková náplň? Rozsah podpory není vhodná metoda pro dimenzování elektrárny.

Uvažujme čistě modelovou investici za deset milionů korun s ročním čistým provozním přínosem 1,4 milionu. Jednoduchá návratnost bez podpory vychází přibližně na 7,1 roku. Hypotetická třicetiprocentní dotace by vlastní výdaj snížila na sedm milionů a návratnost na pět let. Třicet procent zde není příslibem konkrétního programu.

Pokud ovšem přínos klesne na 700 tisíc korun, návratnost podpořeného projektu se protáhne na deset let. A stále jde o zjednodušení bez diskontování. Do investičního rozhodnutí patří také financování, servis, degradace a budoucí výměny komponent. Dotace umí zlepšit ekonomiku. Neumí přimět předimenzovanou elektrárnu, aby našla chybějícího odběratele.

Sdílení elektřiny: úspora vzniká ve správnou čtvrthodinu

Výrobní hala nemusí mít vhodnou střechu, aby mohla využít elektřinu z jiného zdroje. Jednou z možností je sdílení. Základní princip ale není roční výměna kilowatthodin. Dodávka výrobce a odběr příjemce se pro vyhodnocení sdílení musí potkat ve stejném čtvrthodinovém intervalu. Postup popisuje také PREdistribuce.

Modelový příklad: výrobna dodá do sítě během čtvrthodiny 100 kWh. Zapojená provozovna ve stejném intervalu odebere 70 kWh. Do této provozovny lze při odpovídajícím nastavení alokace přiřadit nejvýše 70 kWh. Zbytek se automaticky nepřesune na večer. Sdílení samo o sobě elektřinu neukládá.

Při využití veřejné distribuční soustavy také nelze automaticky počítat s odstraněním distribučních plateb. Specifický režim mají například bytové domy sdílející bez využití distribuční soustavy. Rozdíl vysvětluje ERÚ v přehledu energetických společenství.

Pro firmu je proto zajímavější dobře sladěný partner než největší dostupná elektrárna. Kancelářský provoz a denní výroba mohou mít jiný potenciál než závod s převahou nočních směn. Konkrétní možnosti představují stránky SmartEnergyShare věnované sdílení elektřiny a řešení pro firmy. Související témata komunitní energetiky sleduje také ShareElectric.cz.

Před podpisem smlouvy chtějte simulaci podle skutečných odběrů. Roční součet spotřeby nestačí. Stejně důležité jsou cena sdílené elektřiny, poplatky za správu a pravidla ukončení spolupráce.

Baterie vydělává řízením. Samotná kapacita nic neslibuje

Bateriové úložiště může přesunout elektřinu do dražšího období, omezit odběrovou špičku nebo vytvořit prostor pro poskytování flexibility. Každý účel ale vyžaduje jiné řízení. Baterie připravená na večerní spotřebu nemůže současně slíbit celou svou kapacitu pro jinou službu.

Základní výpočet si lze ukázat bez reklamního letáku. Nakoupíme 1 MWh za 1 000 korun. Při modelové účinnosti celého cyklu 90 procent získáme zpět 0,9 MWh. Pokud tato energie nahradí nákup za 3 000 korun za MWh, její hodnota bude 2 700 korun. Hrubý rozdíl činí 1 700 korun před dalšími náklady.

Z něj je potřeba odečíst příslušné poplatky, opotřebení baterie, servis a případnou odměnu provozovateli řízení. Výsledek také závisí na tom, zda se podobný cenový rozdíl skutečně opakuje. Jeden mimořádně výhodný den není podnikatelský plán.

Vedle kapacity v MWh sledujte výkon v MW. Úložiště s využitelnou energií 1 MWh a výkonem 0,5 MW může ideálně dodávat jmenovitý výkon přibližně dvě hodiny. Továrnu se spotřebou několika megawattů přes celou noc nenahradí.

Možnosti zapojení nabízí také stránka SmartEnergyShare pro obchodování flexibility. Nabídku však posuzujte podle čistého výnosu, smluvních závazků a provozních omezení. Sčítání maximálních příjmů ze všech režimů najednou je spolehlivá cesta k nádherné tabulce a zklamání po instalaci.

Stát chce další údaje. Úspory nesmí pohltit administrativa

Do debaty o konkurenceschopnosti patří také jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Není to energetický nástroj. Je to další položka v čase a nákladech firmy. Podle původního záměru má postupně nahradit přibližně 25 formulářů. Přínos ovšem vznikne až tehdy, když původní povinnosti skutečně odpadnou.

MPSV navrhuje rozšíření údajů a okruhu jejich uživatelů s plánovanou účinností od 1. ledna 2027. Návrh reaguje mimo jiné na práci přes digitální platformy a transparentnost odměňování. Podle Lupy.cz zůstávají výhrady Úřadu pro ochranu osobních údajů i Hospodářské komory. Navrhovaný termín přitom není totéž co jistota konečného znění.

Hospodářská komora požaduje například automatické přenášení data podpisu prohlášení poplatníka daně. Jde o srozumitelný princip: údaj už jednou existuje, tak proč ho znovu ručně zadávat? Digitalizace, která přesune přepisování z papíru do formuláře, účetní příliš nenadchne.

Sdílení údajů mezi úřady si přitom nesmíme plést se sdílením elektřiny. Spojuje je pouze potřeba funkčních pravidel a spolehlivých dat. Pro dotační politiku z toho vyplývá rozumný požadavek: hodnotit vedle rozdělených miliard také čas potřebný k jejich získání a vykázání. Administrativní náklady jsou pořád náklady, i když na ně elektroměr nemá kolonku.

Začněte měřením. Teprve potom objednávejte technologii

První měsíc přípravy energetického projektu by měl přinést konkrétní výstup: roční průběh spotřeby, rozpad faktury a seznam ovlivnitelných odběrů. Bez toho se obtížně rozhoduje mezi novou smlouvou, úpravou provozu, fotovoltaikou a baterií. Každé řešení míří na jinou část problému.

Začněte čtvrthodinovými daty a provozním kalendářem. Hledejte spotřebu během odstávek, souběhy velkých zařízení nebo chlazení prázdných prostor. Podružné měření může ukázat, který stroj vytváří špičku. Jednou z cest je sledování spotřeby pomocí IoT monitoringu, ale rozhodující je následná změna provozu. Samotný graf elektřinu neušetří.

Potom porovnejte alespoň tři varianty: úpravy bez velké investice, vlastní výrobu a kombinaci výroby s akumulací či sdílením. U všech použijte stejný cenový scénář. Přidejte slabší výrobu, nižší cenové rozdíly a dražší financování. Projekt, který obstojí pouze při optimistických předpokladech, si zaslouží přepracovat.

Pro úvodní orientaci může posloužit energetická platforma SES. Zadání však musí vycházet z potřeb konkrétní provozovny.

Evropský cenový rozdíl jedna česká firma neodstraní. Může ale snížit množství draze nakupované elektřiny a lépe řídit okamžik odběru. Vyžádejte si proto vlastní data ještě před další nabídkou na dotovanou technologii. O vítězích příštích let může rozhodnout právě tato zdánlivě nudná práce.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: BESS Global Stát se učí zadávat IT zakázky jinak. Nejdřív vlastní kom... Vice o sdílení elektřiny