Musíme omezit nové algoritmy, výrobu čipů a regulovat výpočetní výkon. V ČR vznikly neziskovky bojující s riziky AI

Povolení na grafickou kartu? České neziskovky chtějí řetězem svázat čipy, algoritmy i výpočetní výkon

Trénink špičkového modelu umělé inteligence spotřebuje podle odhadů kolem 50 gigawatthodin elektřiny. To je zhruba roční odběr patnácti tisíc českých domácností. Na jedno okénko internetového prohlížeče zvládne Google vyhledávání s půl watthodinou energie, ChatGPT si uctne zhruba desetinásobek. A přesně tady začíná ten český příběh. Zatímco Brusel pase papíry o AI Actu, u nás roste plejáda neziskovek, které chtějí jít mnohem dál. Omezit nové algoritmy. Zastavit expanzi výroby čipů. A hlavně — regulovat výpočetní výkon jako zbraňový trh. Zní to jako sci-fi? Soudní spory kolem jedné z postav scény už probíhají. A elektřina, ta bude dalším bojištěm.

Soud jako vitamin: bojovníci proti AI se nejdřív pohádali mezi sebou

Ironie posledních týdnů stojí za to. Soud řešil spor kolem Jana Schliegera, jednoho z nejrychlejších řečníků na téma rizika umělé inteligence u nás. A nešlo o škody způsobené algoritmy. Šlo o to, jestli mohla asociace vyloučit firmu ze svých řad a jak vůbec funguje její vedení. Fotovoltaická elektrárna bez hromosvodu byla u soudu vedlejší témou.

Co z toho vyčíst? Česká AI bezpečnostní scéna už není vojenskou skupinkou studentů s literaturou z Filadelfie. Vznikly tu i organizace jako studentská síť Czech AI Safety, pražská komunita AI Safety Prague s pravidelnými meetupy nebo Institut H21, který AI využívá pro veřejný prospěch. Peníze tečou z velké části z amerických nadací zaměřených na existenční rizika. Mluví se o desítkách milionů korun ročně na celý region.

A tam, kde jsou peníze a vliv, jsou i spory o židle. Je to paradoxně známka zralosti. Komunita, která chce regulovat nejvýkonnější technologie planety, si nejdřív musela projet vlastní střety o stanovy. Kritici kroutí hlavou. Zastánci shrnují ruku: dokážeme se ohlídat aspoň sami sebe, než to přebere stát. Obě strany mají pravdu víc, než by přiznaly.

Výpočetní výkon je zkapalněná elektřina

Teď k číslům, která celou debatu živí. Mezinárodní energetická agentura IEA odhadla, že datová centra spotřebovala v roce 2024 asi 415 terawatthodin elektřiny. To je 1,5 procenta globální výroby. Do roku 2030 to má být téměř 945 terawatthodin — víc než spotřebuje dnes celé Japonsko.

Irsko je laboratoří budoucnosti. Tamní datová centra už berou přes pětinu národní elektřiny a operátor sítě mluví o třetině do konce dekády. Grafická karta NVIDIA H100 táhne 700 wattů, nová generace Blackwell přes 2,7 kilowattu na čip a celý rack přesáhne 120 kilowattů. To je příkon rodinného domu zhuštěný do krabice velikosti mikrovlnky.

Výroba čipů je pak kapitola sama pro sebe. TSMC odebírá okolo 9 procent elektřiny Tchaj-wanu. Jedna nová fabrika je spotřebič v řádu stovek megawattů, kterého se musí ujmout celá elektrárna. Když neziskovky mluví o regulaci výpočetního výkonu, nemluví abstraktně o softwaru. Mluví o wattách, př

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SdileniEnergie.info Spotřeba roste, výroba padá a šéf Nokie bije na poplach: ... Vice o energetické poradenství