Uhlí mělo v Česku končit, místo toho se ho těží víc. Energetická krize mění plány

V roce 2021 slibovali politici, že české uhlí skončí v roce 2033. Dnes má těžba v Bílině povolenku na dalších 17 milionů tun. A plynová turbína, která by uhlí měla nahradit? Vyprodaná. Termín dodání se posouvá k roku 2030 a cena šplhá k dvojnásobku. Vítejte v energetice, kde si plány píše umělá inteligence v arizonském datacentru a české ministerstvo si může zkontrolovat jen kalendář.

Sázka padla: limity nejsou a Bílina těží dál

Územní environmentální limity se u nás přezdívalo „zelená ústava". Stály od roku 1991 a garantovaly, že v Bílině a na lomu Československé armády se bude těžit jen do přesně vymezené čáry. Parlament je v roce 2024 zrušil. Prezident Pavel podepsal. Hráč v pozadí? ČEZ, který požádal o výjimku a nakonec dostal souhlas těžit v Bílině o 17 milionů tun hnědého uhlí navíc, aby pokryl provoz elektráren do přechodu na jiný zdroj.

Na lomu ČSA tahuje skupina Sev.en Energy Pavla Tykače. Tam je situace ještě ošemetnější. Firma může těžit za hranicí bývalých limitů, pokud najde odběratele. A odběratele má po ruce — elektrárnu Počerady, kterou od ČEZu koupila. Celkově se u vykopá ročně zhruba 28 milionů tun hnědého uhlí a pokud si myslíte, že je to minulost, tady je realita: uhlí stále vyrábí kolem 40 procent české elektřiny.

Pro kategorii údržba to má jednu krutou pointu. Každý rok navíc s uhlím znamená další generální opravy kotlů, mlýnů, odsílení a turbínových sad. Blok Tušimice má přes třicet let, Prunéřov podobně. ČEZ注入 do udržovacího režimu miliardy ročně. Není to investice do budoucnosti, je to proof of life pro stroje, které měly dávko odpočívat. A protože náhrada nestíhá, bude údržba pokračovat.

Turbínu? Nemáme. Ptejte se v roce 2030

Český plán B pro odchod z uhlí zněl jednoduše: plynové bloky. Moderní kombinovaný cyklus, účinnost přes 60 procent, rychlý rozjezd pro doplnění obnovitelných zdrojů. ČEZ plánoval plynové náhrady za Tušimice i Počerady. Stačilo objednat turbínu.

Jenže turbínová alignedka se zbláznila. GE Vernova, Siemens Energy i Mitsubishi Power mají plné objednávkové knihy na roky dopředu. Dříve šlo o čekací listinu 2–3 roky, dnes se mluví o šesti až sedmi letech. Kdo objedná v roce 2025, montuje nejdřív kolem roku 2030. A cena? Porostla řádově o desítky procent, u některých typů se mluví o dvojnásobku.

Viník je snadno dohledatelný — americké datové centrum. Microsoft, Amazon, Google a Meta budují kampusy o výkonu v gigawattech a kupují turbíny přímo od výrobců, přeskakujíce celé fronty. Elon Musk poháněl datové centrum xAI v Memphisu mobilními plynovými turbínami, protože na síť čekat nemohl. Podle IEA spotřebují datová centra v roce 2024 zhruba 415 TWh elektřiny a do roku 2030 by se spotřeba měla zhruba zdvojnásobit. Amerika si svou AI pohání a Evropa stojí ve frontě s číslem ve své ruce.

Jak umělá inteligence přetváří energetiku zevnitř, rozebíráme podrobněji na ElectricShare.cz. Krátce: technologický zázrak nám vzal náhradní plán. Ironie osudu nemá meze.

Bratislava: čtyři premiéři a jedna obsese jménem levná energie

Premiéři Visegrádské čtyřky se sešli v Bratislavě a na pořadu jednání bylo jediné velké téma: proč je u nás energie nejdražší v Evropě a co s tím. Robert Fico hostil, Viktor Orbán a Donald Tusk dorazili v plné bojové výstroji, česká strana měla stejnou agendu. Region, který platí za elektřinu a plyn špičkové ceny, se dohodl na společném postupu: spolehlivý přístup k americkému LNG, společné nákupy, spolupráce v jaderné energetice a tlak na Brusel, aby přestal ceny tlačit nahoru regulací.

Pod tímto povrchem běží i peníze. Země V4 bojují v rozpočtu EU o transformační fondy pro uhelné regiony, o kohesionní prostředky a o to, aby přechod nebyl financovaný výhradně z jejich kapes. Zde se zájmy čtveřice kryjí natolik, že se i Trusk a Fico, kteří se ostře hádají o jiných tématech, dokáží usmát na jednom stole. Levná energie je jako společný jazyk — rozumí jí všichni, i když jinak věří různým bohům.

Pro Česko je klíčová jedna věta z jednání: bez dostupné a stabilní energie není průmysl. Ústecký kraj, domesticu domov uhelné energetiky, potřebuje peníze i plán. Jenže plán vyžaduje zařízení. A zařízení, jak jsme si ukázali, je vyprodané. Slova na summitu jsou zdarma, dodací lhůty se platí.

ČSA po bagrech: přírodní památka, podnikatelská zóna a místo pro novou energetiku

Lom ČSA u Horního Jiřetína a Černic měl původně skončit v roce 2030. Po zrušení limitů je otevřená otázka, jestli Sev.en Energy nenajde zákazníky a nepodivá se za hranici. Stát proto vyjednává vykoupení části ploch — řeší se částky v řádu miliard korun, jde o jeden z největších pozemkových obchodů v dějinách českého dolování. Cíl? Zajistit rekultivaci, i kdyby těžba skončila dřív, než čeká důlní společnost.

A tady je to zajímavé. Vládne se mluví o třech slibovaných OSUDČech pro území. První: část výsypky má zůstat přírodě jako budoucí přírodní památka — stepní biotopy, sukcese, volně žijící zvířata. Vzorem jsou výsypky u Bíliny, kde už pastou exmoorských poníků vznikla česká savana. Druhý: podnikatelská zóna pro obce, které po konci dolování přijdou o práci a daňové příjmy. Třetí, nejméně diskutovaný a nejcennější: plocha pro novou energetiku.

Velké rovné pozemky s připravenou infrastrukturou jsou dnes v Česku nedostatkové zboží. Na rekultivovaných územích už rostou fotovoltaické parky, řeší se bateriové úložiště, uvažuje se i o vodíku. A úplná poezie? Postavit datové centrum pro AI na místě bývalého uhelného lomu. Kruh by se zavřel docela elegantně. Obce, které chtějí na rekultivovaných plochách stavět energetické projekty, mají ideální vstupní bránu na smartenergyshare.com/pro-obce-a-mesta — od sdílení energie po prodej flexibility do sítě.

Ani tuna navíc vám nesníží faktury. Tohle ano

Přijďme na to, co se občas ztrácí v politické debatě: levnější těžba neznamená levnější elektřinu. Velkoobchodní cenu určuje hraniční zdroj a tím je plyn, ne hnědé uhlí. K tomu se přičítá cena emisí, která se drží kolem 70 eur za tunu CO2 a pro uhelné bloky je to významná položka. České domácnosti tak i přes vlastní uhelné hnízdo platí za elektřinu jedny z nejvyšších cen v EU. Nemocný paradox, který se nám vyplatí vysvětlit svým voličům.

Co ale faktury reálně sníží, je práce s tím, jak se cena v průběhu dne mění. Na denním trhu se spotová cena elektřiny v poledne při sl

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SdileniElektriny.com Aukce za desítky miliard jdou na stůl. Bez nich se po uhl... Vice o turbínu? nemáme,